04.10.2010 –– umění –– Zuzana Janáková

V Galerii Rudolfinum a dalších čtyřech galeriích začala výstava Decadence Now!. Výstavní projekt o dekadenci v umění patří k očekávaným a nejkontroverznějším kulturním událostem roku. Díla hraničící s pornografií, provokující narážkami na duchovní a spirituální krizi, zvrácené výjevy o smrti, krev, bolest, beznaděj a utrpení. Výstava je vyčerpávající, neotřele velkorysá a za hranicí krajnosti.

Největší a nejdražší výstavu za svou téměř sedmnáctiletou historii zpřístupnila Galerie Rudolfinum ve čtvrtek a je k vidění až do 2. ledna 2011. Kurátorovi Ottovi M. Urbanovi, který se dlouhodobě zabývá tématem dekadence v umění, se podařilo shromáždit zásadní díla současných světových umělců, která odrážejí temné stránky lidské existence a reality dneška a doposud jsme je mohli spatřit pouze v New Yorku nebo Londýně. Urban vystudoval dějiny umění, působí v České republice a ve Spojených státech. Od počátku devadesátých let studuje středoevropský symbolismus a dekadenci. V roce 2006 připravil rozsáhlou výstavu a knihu o dekadenci v českých zemích – V barvách chorobných, s podtitulem Idea dekadence a umění v českých zemích 1880 – 1914.

Výstava má díky Urbanově znalosti jedinečný kurátorský koncept. Projekt je rozdělen do pěti tematických oddílů – bolest, sex, pop, šílenství a smrt. Tyto na sebe plynule a logicky navazují a vytvářejí tak pomyslný uzavírající se kruh. Z českých umělců jsou zastoupeni Ivan Pinkava, Josef Bolf či Václav Jirásek, ze zahraničních Damien Hirst, Cindy Shermanová, Joel Peter Witkin, Keith Haring, Steven Gregory, Robert Mapplethorpe, Jan van Oost a další. Zápůjčky se dohadovaly přes dva a půl roku a přesnou pojistnou hodnotu děl nechce galerie zveřejňovat. Rudolfinum zapůjčilo obrazy a objekty od 55 subjektů – galerií i umělců ze Spojených států, Evropy i Asie.

V první místnosti věnované tématu bolest se nacházejí autoportréty leckdy zohavených tváří a těl. Podle Urbana je dekadentní stylizace spojená s extrémní rovinou a reflektují širší společenské otázky. Právě zde najdeme slavnou podobiznu Cindy Sherman, zepředu s podlitýma očima, jak zuřivě sbírá mušle na pobřeží, a v následující kapitole i ta zezadu, coby figuríny s roztaženýma nohama.

Druhá místnost se zaměřuje na sex a erotiku. Vybrané obrazy a objekty mohou být chápány jako provokující a šokující, pornografické nebo za hranou. Témata jako pornografie, extrémní stylizace nahých těl, sadistické praktiky, fetišismus či gay estetika jsou vnímána jako nejskandálnější.

Díla reflektující popkulturu nalezneme ve třetí místnosti. Pop, je plná černého humoru a dominuje jí obraz složený ze 48 fotografických panelů od britského uměleckého dua Gilbert a George, s názvem Byl Ježíš heterosexuál?. Zpodobňuje dva muže na kříži obklopené dekoracemi z malých krucifixů. V této místnosti se nachází také obraz francouzské umělkyně Orlan vytvořený vlastní krví, Předložka z Hitlera Boaze Arada, nebo warholovské variace Davida La Chapella. Kapitola Pop je rozšířena o samostatnou instalaci Pokoj číslo 13 v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze, která naznačuje široké spektrum průniků dekadence rovněž například do současné módy či designu.

Poslední dvě místnosti ukazují díla ovlivněná tématy šílenství a smrt. Urban do poslední sekce zařadil i fotografie českých autorů Ivana Pinkavy a Václava Jiráska.

Kromě již zmíněného Rudolfina a Uměleckoprůmyslového musea v Praze si nenechejte ujít výstavu Cesty 1972 – 1992, která českému publiku představí uznávanou dvojici Gilbert & George a to šesti uměleckými díly vytvořenými v letech 1972 až 1992. Výstava je k vidění od 7. října do 2. ledna 2011 v DOX. V Domě umění města Brna je do 28. listopadu 2010 představena poprvé v České republice jedinečná tvorba Joela-Petera Witkina. Dále v rámci Dekadence Now! můžeme v Západočeské galerii v Plzni vidět projekt Ještě místo – Pustá zem , který představuje dva autory, jejichž dílo prolínají společné rysy a to Ivana Pinkavu a Josefa Bolfa.

Foto a zdroj: Galerie RudolfinumDacadence Now!