10.06.2012 –– umění –– Tomáš Holý

Monumentální, křehká, vtip skloubený s nadsázkou, vybalancovaná ladnost či běs. Takovými i dalšími slovy by šlo charakterizovat výstavu českého sochaře Jana Koblasy. Vůbec první takto rozsáhlá retrospektiva je připravena na Pražském hradě a koná se k osmdesátým narozeninám umělce, který se krom sochařiny věnuje i malířství, scénografii či kostýmní výpravě.

Retrospektiva nabízí několik desítek děl, a to nejen soch, ale i obrazů, fotografií a připraven je i videozáznam. Výrazové prostředky Jana Koblasy, který svou tvorbou patří mezi těžko zařaditelné umělce, přecházejí od poetických a křehkých poloh přes jistou ironii, nadsázku až k lehce depresivní linii.

Jeho práce na návštěvníka snadno vdechne hned několik různých nálad. I kolosální kusy v Koblasově podání skrývají jistou křehkost, často snoubí ladnost a lehkost. Na diváka jistě zapůsobí svým vybalancováním, barevností a určitou dávkou jednoduchosti.

Například u vstupu na expozici zaujme skupina soch, prostě nazvaná Běsi. Jde o barevné dřevěné karikatury významných diktátorů a tyranů uplynulého století, tedy Hitlera, Stalina, Lenina a Mao Ce-tunga. Dále se pak otevírá nepřeberný svět inspirací, od poezie a biblických motivů až po popkulturu. Ta je zastoupena například černou plastikou Happy End, ve které se skrývá tvář herce Marlona Brandona.

„Nejviditelnějším odkazem je mimo jiné plastika Pokus o úsměv doslova citující těžko uchopitelnou grimasu legendární Mony Lisy. Tato plastika je rovněž příkladem Koblasova mistrného vtahování diváka do obrazu: dílo v podobě amorfní hlavy je vlastně zakřiveným zrcadlem, ve kterém se divák konfrontuje nejen s Monou Lisou, ale i sám se sebou,“ lákají na výstavu organizátoři.

Expozice s názvem Labyrint Jana Koblasy je v Jízdárně Pražského hradu připravena do 8. července. Umělec od roku 1968 žije a pracuje v Německu.

Čtěte všechny články na téma umění, sochavýstava

Foto: Tomáš Holý