14.07.2012 –– umění –– Kateřina Farná

Šestapadesátiletý František Skála je autorem drobných i obřích objektů, maluje, kreslí komiksy, dělá šperky stejně jako interiérový design, fotografuje, hraje v kapele Tros Sketos…  O jeho ohromném záběru se nyní můžete přesvědčit v olomouckém Muzeu umění, kde do 19. srpna otevřel své Muzeum.

Skálova jednoduše nazvaná olomoucká bilance je nejrozsáhlejší od jeho přehlídky před osmi lety v pražském Rudolfinu, která se zapsala mezi nejlepší tuzemské výstavy českého autora v porevoluční éře. V Olomouci se ji podařilo udělat podobně pestrou. Nabízí průřez jeho tvorbou od osmdesátých let po současnost – v galerijním Trojlodí umožňují objevit někdy nečekané souvislosti jeho fotografie, plastiky ze dřeva, objekty z kostí, mýdla nebo mořských řas, obrazy i kresby. Za přírodu považuje laureát Ceny Jindřicha Chalupeckého všechno, chce s ní nakládat svobodně a upozorňovat na možné skryté vazby.

Nechybí ani série netradičních kytar s názvy Sloní lyra, Topol nebo Ostrorep. Do výběru se dostaly i legendární exponáty jako molitanový elvisovský oblek (1994), v němž umělec dodnes vystupuje, dvoumetrová svítící plastika lesního ducha Lesojana (1988) nebo obří Gramofon (2004). Poeticky až melancholicky působí Domečky snů nebo objekt Zvuk ticha (Tóny klinické smrti), možná trochu děsivě vypadají starší práce, v nichž Skála experimentoval se světlem.

Smutný je i Přístav II, působivá pak mohutná Přenosová loď a aktuální Koruna EU z umělé hmoty. Pozoruhodné jsou detaily, jako když v jádřinci velkého dřevěného plodu objevíte pouzdro na fajfku. Mistrovstvím ve znovu zpřítomňování dávno zapomenutého je skupina Hlav duchů z mořské řasy kelp. Nasvícené v dřevěných vitrínách vypadají přes zvětšovací sklo, jako by je objevila výprava archeologů v hlubokém amazonském pralese.

Zakládající člen skupiny Tvrdohlaví, komtur řádu Zelené berušky a člen tajného uskupení B. K. S. pochází z umělecké rodiny a stejně jako později jeho děti, vyrůstal bez televize. Vystudoval řezbářství na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze a televizní a filmovou grafiku na VŠUP. Neholduje moderním technologiím, před sezením u internetu preferuje procházky. Rovněž se o něm ví, že je vášnivým autorem deníků a ručně psaných dopisů.

V muzeu nezapomněli ani na Skálovu ilustrátorskou a komiksovou tvorbu. Vystaveny jsou i ukázky jeho výjimečného autorského komiksu Skutečný příběh Cílka a Lídy (2007), který se stal také jedním z inspiračních zdrojů Svěrákova filmu Kuky se vrací. František Skála k olomoucké výstavě řekl, že si přeje, aby zprostředkovala radost a úžas nad fascinující rafinovaností utváření světa. Jeho Muzeum dokazuje, že se mu to povedlo na výbornou. K výstavě byla navíc vydána u nakladatelství Arbor Vitae působivá monografie s více jak čtyřmi stovkami reprodukcí. Nazvaná je František Skála a je volným pokračováním publikace, která vyšla k výstavě v pražské Galerii Rudolfinum v roce 2004.

DesignVid.cz nabízí video Umělec František Skála v portrétu od Igora Chauna

Čtěte všechny články na téma umění

Foto a zdroj: Muzeum umění Olomouc