20.07.2013 –– umění –– Kateřina Farná

Pražskou Galerii Rudolfinum ovládl přepych Orientu. Přivezl ho indický umělec žijící v Londýně Raqib Shaw, jehož výtvarný svět ovládají mytologie, sny a bizarní symboly. Vše září emailem a broušenými kamínky. Je to kýč, anebo intimní zpověď o prohnilé lidské společnosti? Přesvědčit se můžete sami, Shawovy obrazy, kresby a objekty jsou k vidění do 15. září.

Devětatřicetiletý Raqib Shaw je v současné době mezinárodní hvězdou podobně jako Damien Hirst, i když před pár lety byl mimo Londýn téměř neznámým umělcem. Výrazně na sebe upozornil v roce 2007, když byl jeho triptych s názvem Zahrada pozemských vydražen za závratnou sumu 5,5 miliónu amerických dolarů.

V Shawovi bublá dvojí zkušenost diametrálně odlišných světů, východní a západní kultury. Skvostné barvy na první pohled odvádějí pozornost od skutečné výpovědi, kterou Shaw do svého díla vkládá – ráj, který je po čertech blízko peklu. Napůl lidské a napůl zvířecí bytosti mají doširoka otevřená křičící ústa a jejich oči jsou oslepené nebo krvácejí.

Na plátně umělec rozvíjí divoké příběhy a fantastické scénáře, všudypřítomná je mravní zchátralost, posedlost násilím i perverzní sexuální rozkoš. Jeho dekadentní a extravagantní malba je vyprávěním o osobní cestě. Sám Shaw prozradil, že maluje vlastní deníky, a své obrazy popisuje jako „tanec krásy a násilí“. „Moje obrazy jsou metaforou toho, jaké jsme ve skutečnosti my lidé bestie. Ukazují naši společnost,“ tvrdí nepřehlédnutelný autor, jenž si rád hraje ve sféře umění na Stvořitele či bláznivého šlechtitele nových druhů. Svědčí o tom například cyklus Rozmarné šelmičky. Bestiář zpitvořených stvoření slouží k vykreslení rozverně strašlivé, surreální fantazie.

Shaw používá zcela jedinečnou techniku reliéfní malby a s trochou nadsázky bychom mohli říci, že jeho obrazy působí jako šperky, jelikož plochý povrch barev je dozdobován pozlacením a polodrahokamy. Neobvyklý je i způsob, jakým indický umělec nanáší barvu. Používá dikobrazí ostny.

„Když jsem začínal, nedělal jsem olejomalby. Vždyť jedna tuba byla hrozně drahá. Tak jsem si pořídil ty nejlevnější interiérové a začal jsem s nimi experimentovat,“ vzpomíná s tím, že by za krabičku olejových barev tehdy dal tolik, kolik měl na čtrnáctidenní stravování. Největší z vystavených děl je zatím nedokončené plátno o rozměrech přibližně třikrát deset metrů. Vytvářel je deset let a zachycuje jeho život do osmnácti let, kdy vyrůstal v Kašmíru.  Vrcholem je pak objekt ze série Nepřítomnost boha. Blyštivá socha muže s ptačí hlavou bojuje anebo smilní s humrem, jehož krunýř zdobí drahé kameny.

Raqib Shaw se narodil v roce 1974 v indické Kalkatě do rodiny obchodníka s drahými koberci, látkami a šperky. Vyrůstal ovšem v Kašmíru. Často prý zůstával doma sám, neměl mnoho přátel ani televizi, která by jej bavila. V dospívání hltal anglickou klasiku, zážitkem pro něj byly Miltonův Ztracený ráj a Bouřlivé výšiny od Emily Brontëové.

V roce 1998 se přestěhoval do Londýna a krátce pracoval pro rodinný podnik. Brzy zjistil, že jeho životní cesta není v prodejně luxusních koberců a dal se na studium výtvarného umění na Central Saint Martins College of Art and Design. V osobní rovině působí excentrickým dojmem. Miluje Mozarta a Paganiniho, má slabost pro řezané květiny, bonsaje a své psy. Říká se, že mu patří nejlepší sbírka bonsají v Evropě.

Čtěte všechny články na téma umění

Foto: Galerie RudolfinumPace Gallery