4. května 2026 –– umění –– Ondřej Krynek

V historické budově Hamburger Bahnhof v německém Berlíně, které od roku 1996 funguje jako pobočka muzea Staatliche Museen zu Berlin, byla první květnový den otevřena výstava We Make Years Out of Hours litevské výtvarnice Lina Lapelytė. Ve velké hale muzea vytvořila proměnlivou krajinu z celkem 400 000 dřevěných kostech. Návštěvníci mohou kostky přemisťovat a vytvářet měnící se krajinu. Nejde však jen o stavění.

„Performeři a návštěvníci staví dočasné struktury. Hlasy naplňují prostor písněmi. Texty vycházejí z básní 15 mezinárodních spisovatelů od počátku dvacátého století do současnosti. Krátké verše o komunitě, formování, lásce, ztrátě a naději tvoří libreto díla. Stejně jako samotný výstavní prostor, i dílo se stává místem neustálé změny. Struktury se objevují a mizí. Každá nová forma vyžaduje, aby jiná ustoupila. Dílo se ptá, co zůstává a co odpadá. Ptá se také, kdo rozhoduje o tom, co se postaví a co musí být odstraněno, a čí životy nesou váhu těchto změn,“ uvádí k výstavě organizátoři výstavy.

„Dřevěná kostka – jednotná, skromná, uchopitelná – se stává spíše jednotkou vyjednávání než dominance. Její měřítko popírá heroismus. Její opakování odmítá hierarchii. To, co se v průběhu týdnů a měsíců vynořuje, není jediná forma, ale pole vztahů: mezi těly, mezi hlasy, mezi minulými a současnými konfiguracemi. Konstrukce a dekonstrukce zde nejsou protiklady; jsou stejným etickým gestem. Monument není zrušen, ale promyšlen jako něco, co existuje pouze tak dlouho, dokud je kolektivně udržováno. Právě zde dílo Lapelytė rozšiřuje žánr performance-instalace do nového politického teritoria. Namísto inscenování kritiky prostřednictvím reprezentace nastoluje podmínky, za nichž se stávají představitelné jiné způsoby společného bytí. Nejsou zde žádná hesla. Žádná didaktická tvrzení. A přesto je dílo naléhavě politické. Jeho politika spočívá v tom, co Frantz Fanon chápal jako převýchovu vnímání – pomalou, obtížnou práci přetváření člověka – demontáž zděděných režimů času, hlasu a autority, které určují, čí práce je vidět a čí hlasy jsou slyšet,“ dodávají.

Čtěte další články na téma výstava

Foto: Florian Mag a Laura Fiorio
Zdroj: Staatliche Museen zu Berlin