09.04.2013 –– technika –– Jakub Sochor

Do neděle konaný Milánský týden designu se stal dějištěm premiéry kreace Twin’Z, na jejímž designu pracoval britský designér Ross Lovegrove. Tvůrce s osobitým rukopisem se podepsal pod pronikavý organický design, který však není čistě futuristickou vizí budoucnosti – ve tvarosloví automobilu lze vysledovat stopy designu kultovního Renaultu R5.

Renault se již zabydlel ve sférách nového tvarového směru, jenž vznikl pod vedením Laurense van der Ackera. Hlavním rysem tohoto designu je odklon od geometricky přesných prvků z éry působení Patricka le Quémenta a příklon k organizujícímu vzhledu, který je živočišnější a ve většině případů klasičtěji pojatý. Nový designový jazyk byl dosud aplikován na karoserii supersportu (DeZir), rodinného MPV (R-Space), víceúčelové městské dodávky (Frendzy), městského crossoveru (Captur) či elektrického hatchbacku (Zoe). Nyní Renault přichází s konceptem vozidla segmentu A, kde je jeho aktuálním sériovým reprezentantem druhé generační vydání hatchbacku Twingo.

Zmíněné organické tendence nových Renaultů jsou v případě studie Twin’Z rozvinuty a tvoří podstatu designu městského automobilu o délce 3627 milimetrů, šířce 1705 milimetrů a výšce 1506 milimetrů. Úvodem je třeba říci, že vozidlo je z tvarového hlediska plně organické – na jeho karoserii, která je zhotovena z karbonu, nenajdeme ani jednu hranu či ostrý prvek. Vše je dotaženo do měkkých a plynulých útvarů, pokud možno v členitém a sofistikovaném provedení. Příď zaujme kombinací unifikační masky, která je napojena na světlomety, jež kombinují motivy kruhu a tenkých linek. Zajímavostí je použití samostatných kruhových světel pod maskou, což je prvek, který známe ze sériového Twinga. Zmíněnou masku tvoří souvislé linky, jejichž průběh může vést k souvislostem s organickým konceptem Ondelios z roku 2008.

Boční část je stavěna klasicky dvouprostorově. Její součástí je poměrně vysoký ponton, s nímž korespondují relativně malá okna a určitý dojem mohutnosti, poněkud kontrastující s malými vnějšími rozměry. Specifickým rysem designu je umístění kol do rohů karoserie, což přináší minimální přední a zadní převis spolu s vysoce kompaktním vzhledem. Nápis Lovegrove, nacházející se ve spodní části předních dveří, prozrazuje autora designu, který je známý svým originálním, organicky pojatým rukopisem.

Zadní část je, podobně jako celá karoserie, navržena v jednoduchých a zároveň vysoce propracovaných tvarech. Je tvořena velkým oknem, jehož spodní partie – v nichž se nachází diody, tvořící svítilny – zasahují do boků. Tento prvek nejenže opticky rozšiřuje exteriér, ale také evokuje vzhled zadní části malého hatchbacku R5, produkovaného v letech 1972 až 1996. Model, který časem nabyl kultovního rázu, se odráží nejen na zádi studie, ale také v profilu (zejména díky strmé zádi a důrazu na klasicky stavěnou čelní část) a na přídi, kde najdeme svítilny na podobně situovaném místě.

Interiér, který je přístupný dveřmi, jež se otvírají proti sobě, je čistě minimalistický. Tvoří jej prakticky jen dvě přední sedadla, zadní lavice, pedály, dva displeje a volant, který je součástí výčnělku přístrojové desky. Ta je srostlá se zbytkem kabiny, s níž tvoří jeden celek – v tomto ohledu jde o holistický design, jehož jednotlivé části lze hodnotit pouze v celkovém estetickém a konstrukčním kontextu.

Zvláštní pozornost si zaslouží zpracování 18palcových kol, jejichž struktura plně koresponduje s karoserií. Tvoří ji paprskovité útvary s velkým množstvím výběžků, jejichž motiv se opakuje na pneumatikách modré barvy. Hranaté logo výrobce zde může působit až nepatřičně. Dodejme, že kola mají podobný vzhled, jakým byla opatřena přední světla.

S bio designem, který vychází z rozmanitých tvarů přírody, souvisí také ekologická forma pohonu. Vůz s pohonem zadních kol byl vybaven elektrickým agregátem o výkonu 50 kW (68 koňských sil), který umožňuje maximální rychlost 130 kilometrů za hodinu. Dojezd je zastaven na hodnotě 160 kilometrů.

Studie kombinuje reálné tvary, více či méně intenzivní vazby na klasický model R5 a jméno, které odkazuje na sériové Twingo – to vše v duchu organického tvarosloví, které z něj činí pozoruhodnou kreaci, o níž patrně ještě uslyšíme. Nedávno byl totiž v reálném provozu přistižen prototyp hatchbacku ve sportovním provedení, který je takřka sériovou podobou futuristického designu Twin’Z. Přihlédneme-li k tomu, že budoucí generace Twinga (která bude zhotovena ve spolupráci se Smartem) by měla mít motor vzadu, je design studie Twin’Z s nejvyšší pravděpodobností koncepčním předobrazem třetí generace sériového městského modelu, jehož sourozencem bude příští generační vydání Smartu ForTwo.

DesignVid.cz nabízí video Renault Twin’Z je malý koncepční vůz v bio designu

Foto a zdroj: RenaultRoss Lovegrove