6. října 2010 –– umění –– Kateřina Farná

Jan Škop patří k nejmladší generaci fotografů, kteří vystrkují růžky do výstavních síní. Fascinuje jej asijská kultura a filozofie, zabývá se tématy závislosti a sexuality, přemýšlí nad představou nekonečna. Ostatně „0“ nazval i svou první autorskou výstavu v plzeňské Kulturní kavárně Jabloň. Patnáct velkoformátových snímků tam bude k vidění do konce října.

„Název výstavy nemá vyjadřovat samotnou číslici. I když písemné a číselné vnímání je  drženo v určitých mantinelech, vybral jsem 0 pro jeho dokonalou nekonečnost bez začátku a konce, bez hran,“ říká mladý fotograf, dnes student kamery na filmové škole v Písku: „Můj sen je, aby se moje fotografie začaly hýbat. A k tomu má filmová kamera nejblíže.“

Jan Škop začínal s obyčejným kompaktním strojem, který si za tisíc korun koupil od kamaráda. Postupně se propracoval k postprocessingu, kdy na jedné fotografii v počítači „kutá“ třeba i dva měsíce.

Jeho fotografie mají několik vrstev, v nichž se dotýká intimních témat. Patrný je záměr postihnout hlavně atmosféru. Výrazný je cyklus zabývající se sexualitou. „Třeba na onanii se dívám spíše z psychické stránky – soustředím se na to, jak se tváříme a cítíme před, během a potom… Chci zachytit ten mimotělní zážitek,“ vysvětluje fotograf věnující se rovněž webdesignu a grafickému designu.

Jan Škop si cení práce fotografů-manželů ParkeHarrisonových a z českých Martina Stránky, dále filmů Kim Ki-duka, Tarkovkého či Gaspara Noeho nebo celkové tvorby Davida Lynche. „Fascinují mě Lynchovy fotografie. V ateliéru si nechá všechno připravit, k tomu modelky, make-up, kostýmy, a nakonec celou scénu přesvítí a vyfotí modelce jenom nohy. S celou to stylizací to má neuvěřitelnou sílu,“ popisuje umělec, který pracuje s barevnou i černobílou fotografií. Ta mu však učarovala více: „Protože u barevné fotografie může barva odpoutávat pozornost od samotného motivu. Tisíce odstínů černé a bílé jsou mnohem čistší.“

Foto a zdroj: Jan Škop