20. října 2023 –– architektura –– Ondřej Krynek

Dva roky uplynuly od představení velmi bohulibého plánu přestavět brutalistickou Pyramidu v Tiraně a nepřehlédnutelná dominanta hlavního města Albánie skutečně prošla konverzí. Nizozemský ateliér MVRDV proměnil donedávna chátrající stavbu z roku 1988 na nadčasové centrum kreativity. Oproti návrhu byly přistavěné i vestavěné buňky obarveny, což jinak ponuré stavbě přidalo trochu zbytečně na veselosti.

„Pyramida v Tiraně, která byla poprvé otevřena jako muzeum v roce 1988, má za sebou řadu životů. Od pádu komunistického režimu byla budova využívána jako rozhlasová stanice, noční klub, místo konání konferencí, vysílací centrum a během války v Kosovu v roce 1999 jako základna NATO. Neustále se měnící využití spolu s nedokončenými předchozími plány na rekonstrukci zanechaly v interiéru nepřehlednou a temnou změť úprav. V posledních desetiletích se otázka, co s budovou dál, ukázala jako velmi kontroverzní. Studie zveřejněná v roce 2015 však ukázala, že většina Albánců je proti demolici budovy, a v roce 2017 bylo toto přání vyslyšeno, když vláda oznámila plány na přeměnu betonového monolitu. Tento slib byl realizován za pomoci Albánsko-americké rozvojové nadace a tiranského magistrátu, přičemž bylo rozhodnuto přeměnit budovu na výchovné prostředí pro mladé Albánce,“ uvádí k historii stavby ateliér MVRDV, který k budově přidal veřejně přístupné boxy určené pro vzdělávání, různé akce i společenské využití.

„Přibližně v polovině těchto prostor bude sídlit nezisková vzdělávací instituce TUMO Tirana, která poskytuje bezplatné mimoškolní vzdělávání pro děti ve věku 12 až 18 let v oblasti nových technik, jako je software, robotika, animace, hudba a film. Organizace TUMO, která byla založena v roce 2011 v Arménii a od té doby se šíří po celé Evropě, pomáhá poskytovat vzdělání a příležitosti, které mohou být nástrojem proti „odlivu mozků“, jenž ohrožuje ekonomiku zemí, jako je Albánie. Druhá polovina barevných boxů bude přístupná veřejnosti a bude hostit nájemní prostory pro kavárny, restaurace, kanceláře a laboratoře pro začínající podniky, inkubátory, ateliéry a další,“ dodává k využití.

Na projektu jsou příjemné hned dvě věci. První je přístup k brutalistickému dědictví minulých režimů, kdy se místo bourání povedlo provést citlivou rekonstrukci a najít nové využití pro občany. Druhým aspektem je právě využití 24,5 metrů vysoké stavby, kde je drtivá většina z 11 835 metrů čtverečních užitných prostor věnováno právě vzdělání a nikoliv jen komerčnímu využití pro soukromý prospěch. Využít je možné pyramidu i jako rozhlednu, samozřejmě volně přístupnou. Nejpříjemnějším prvkem je pak samotný vrchol s proskleným poklopem, skrze něhož je možné nahlédnout do vnitřku pyramidy.

Čtěte další články na téma konverze, AlbánieMVRDV

Foto: Ossip van Duivenbode
Zdroj: MVRDV