2. září 2026 –– architektura –– Ondřej Krynek
V loňském roce vyrostla v srdci pražských Holešovic přímo na rohu jedné rušené křižovatky desetipodlažní budova sloužící jako zázemí a administrativa Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy. Minimalistický objekt je oděn do červené až cihlové barvy, má velká okna a navazuje na další nižší hmotu budov. Mnohem povedenější než zvenčí je budova uvnitř. Exteriér i interiér kazí nápisy.
„Budova B pokračuje v plánu HZS vytvořit na předmětné parcele nové centrum Sboru obsahující provozní budovy (nyní dostavěná budova A), zázemí a administrativu. Pozemek má široký urbnistický kontext, navrhujeme na něj vyšší štíhlý objekt věžové formy, chceme fixovat princip nároží. Celé místo bude sloužit jako „město ve městě“ v rámci okolní holešovické zástavby, která je převážně tvořena bytovými domy a administrativou naproti přes křižovatku. Stavební program investora je specifický a pevný zároveň, prolínají se v něm administrativní i ryze operační a technologické provozy, nese velké nároky na úspornou logistiku uvnitř (obslužnost zásahovými vozy, dopravní řešení dvora), vyžaduje velkou kapacitu parkovacích míst,“ uvádí architekti David Kraus a Miroslav Styk z ateliéru Architektura.
„Vnímáme Hasičský sbor jako váženou a společností uznávanou instituci s dlouhou tradicí i cennou značkou. Tato instituce je rozvětvena a široce rozkročena ve své činnosti, dosahu i odpovědnosti, je součástí páteře bezpečnostních a obranných složek státu. Budovu pojímáme jako pevnou nárožní věž, solidní, strohou a introvertní se snahou o její nadčasovou architekturu, která nebude zmítána módními architektonickými trendy. Jde o téměř čistou administrativu (s menšími operačními a obslužnými funkcemi). Dispozičním principem podlaží je oddělení zázemí a kancelářských ploch, které mají jiné nároky světelné, akustické i provozní. Vyčleňujeme vertikální komunikace, tématizujeme je, podporujeme tak vertikalitu objektu. Budova je obložena deskami z červeného betonu. Interiér je syrový, jednoduchý, industriální na hraně akceptovatelnosti ze strany investora, materiály jsou ponechány ve své přirozené podstatě, technologická vedení viditelná. Architekturu dotváří nápisy, logo a ono známé telefonní číslo,“ dodávají.
Jak přijatelný z pohledu standardního využití červené exteriér a povedený je surový interiér, tak celý projekt kazí velmi nepovedená typografie. Telefonní číslo v okně, vertikální nápis tím nejobyčejnějším písmem na fasádě a extrémně velký a nahuštěný nápis ve vstupu do budovy celý projekt sráží do průměru. Naštěstí jsou toto lehce řešitelné a výměnné prvky, které mohou budovu pozvednout na zcela jinou úroveň. Otázkou je, zda je vůbec nutné, aby budova měla vůbec nějaký nápis a když už, proč jej neřeší renomovaní typografové.
Čtěte související článek na DesignMag.cz
V Líbeznicích postavili hasičskou zbrojnici ve stylu tradičních hospodářských stavení
Čtěte další články na téma Praha
Foto: Filip Šlapal
Zdroj: Architektura
