17.10.2013 –– architektura –– Zdeněk Liška

Na okraji vesnice Balsthal nedaleko švýcarské Basileje stojí dům jednoduchých geometrických tvarů. Jedná se o první realizaci vlastního rodinného domu mladého švýcarského architekta Pascala Flammera.  Dvoupodlažní budova ze skla a dřeva s tradiční sedlovou střechou nabízí panoramatický výhled do okolí a svým pojetím připomíná japonské domy.

Již od prvního pohledu si může divák myslet, že dům stojí někde v Japonsku a nemusí být tak daleko od pravdy.  Na osobitý styl architekta měl pravděpodobně vliv Japonský architekt Kazuo Shinohara, se kterým tehdy Flammer pracoval v kanceláři Valeria Olgiatiho.

Dům se nachází na okraji svažitých luk hornatého kantonu Solothurn. Již od prvního pohledu upoutá diváka jeho částečně zapuštěná forma do terénu a panoramatické prosklení přízemní fasády. Svým tvarem reaguje na tradiční venkovskou zástavbu použitím sedlové střechy, která kontextově navazuje na zdejší zemědělské farmy.

Stavba má dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží. Jednotlivé výškové úrovně spojuje subtilní točité ocelové schodiště. V prvním podlaží je vytvořen jeden velký pokoj. Zapuštění podlahy do terénu v tomto podlaží se odvíjí od výšky skříněk s úložnými prostory a kuchyní. Ty jsou umístěny po celém obvodu místnosti a mohou zároveň posloužit jako lavice. Architekt zde chtěl docílit ničím nerušený panoramatický výhled do krajiny s pozice sedícího člověka. V suterénu je technická místnost.  Druhé podlaží je rozděleno příčkami na čtyři místnosti – tři ložnice a koupelnu. Stropy zde tvoří samotné podkroví, což dělá místnosti s výjimečné vysokou světlou výškou.

Dům je celý postaven ze smrkového dřeva, které je typický pro zdejší oblast. Podlahy, příčky a stropy byly ponechány v přírodní barvě smrku, což dělá prostory světlými. Fasáda je obložena opět dřevěnými palubkami, které jsou nalakovány černým olejem. Krytinu střechy tvoří klasická pálená taška.

Čtěte další články na téma bydleníŠvýcarsko

Foto: Ioana Marinescu
Zdroj: Pascal Flammer