10.05.2011 –– události –– Zuzana Rybářová

Výstava zesnulého Alexandra McQueena má mapovat celou jeho devatenáctiletou kariéru. K vidění je přibližně sto sedmdesát modelů a doplňků z jeho plodných období, které jsou řazeny do sekcí romantická mysl, gotika a skříň kuriozit, vlastenectví, exotika, primitivnost a také romantická přirozenost. Výstavu je možné shlédnout v Metropolitním muzeu v New Yorku do 31. července.

Alexander McQueen byl jedním z  nejvýraznějších anglických módních návrhářů. Šil obleky pro osobnosti slavných jmen, například pro prince Charlese či Michaila Gorbačova. Díky spolupráci se slavnými návrháři se dostal na prestižní školu Central Saint Martins, kde začal prezentovat své mistrovské kolekce. Originalita a extravagance vévodily i prvním modelům. V roce 1992 založil svou značku Alexander McQueen a v roce 1996 se stal kreativním ředitelem Givenchy a vystřídal tak slavného Johna Galliana. Ač byla jeho kariéra velmi úspěšná v roce 2010 ve svých čtyřiceti letech tragicky zemřel. Značka Alexander McQueen vlastní v současnosti butiky po celém světě, od Los Angeles až po Bejrút a z 51 procent z nich je majetkem značky Gucci.

Výstavu pořádá The Costume Institut a pozici kurátora zastává Andrew Bolton s podporou Harold Koda. Ti se snaží o prezentaci McQueenových mimořádných příspěvků v oblasti módy z let 1992 až 2010, kdy návrhář zemřel. Primárně čerpají z McQueena archivu v Londýně, některé kousky pocházejí od Givenchyho z archivu v Paříži i ze soukromých sbírek. Na expozici budou k vidění i podepsané návrhy „bumster“ kalhot, bundy kimono, a trojbodový „origami“ redingot. Chtějí ukázat McQueenovo rozšířené chápání módy jako nástroje pro koncepční výraz kultury, politiky a identity i jeho technickou vynalézavost a citlivou inovativnost, díky které se držel v čele. Sam Gainsbury a Joseph Bennett, produkční návrháři McQueenových módních show zde zastávají pozici kreativního ředitele a produkčního návrháře. Všechny pokrývky hlavy i masky jsou navrženy Guidem.

Název expozice Savage Beauty neboli Divoká krása se snaží vystihnout kontrastní protiklady ztělesněné v dílech McQueena. Již u vstupu vás uvítá dvojice figurín reprezentující témata a myšlenky, jimiž se zabýval po celou jeho kariéru, polarizované protiklady jako jsou život a smrt, světlost nebo tmavost, dravec a kořist, člověk a stroj a další.

První sekce věnuje tématu romantické mysli. McQueen zarputile podporoval svobodu myšlení a projevu a soupeřil s vlivem představivosti. Byl jedním z umělců, kteří řídí svou inspirace. Tato sekce odkazuje již k období, kdy studoval na Central Saint Martins College of Art a design v Londýně a vytvořil sbírku s názvem Jack Rozparovač Stonky jeho oběti, z níž pochází origami kabát. Dále na rok 1994 a sbírku Taxi obsahující bumsters kalhoty odhalující hýždě, které si dodnes drží velkou významnost. Mezi dalšími kousky najdeme Platonovu Atlantidu, Džungle venku a další.

Sekce Romantická gotika a skříň kuriozit zkoumá temnou stránku lidské osobnosti. Inspirativním prvkem zde byla McQueenovi viktoriánská anglická gotika a Edgar Alan Poe. Kombinuje zde prvky hororu a romantiky a ukazuje souhru vztahu mezi obětí a agresorem. Ta je zřejmé zejména v jeho příslušenství ve skříni kuriozit zaměřené na atavistické a fetišistické náčiní, jež bylo vyrobené ve spolupráci s celou řadou návrhářů, včetně kloboučnických Dai Rees a Philip Treacy a klenotníků Shaun Leane, Erik Halley, a Sarah Harmarnee. Tato část expozice čerpá ze sbírek Pozoruhodně Dante (na období podzim a zima 1996 až 1997), Supercalifragilisticexpialidocious (na období podzim a zima 2002 až 2003), a posmrtné, neoficiálně nazvané Andělé a démoni (na období podzim a zima 2010 až 2011). Z jednotlivých kousků zde uvidíte korzet páteř, šaty číslo 13 a další.

Romantické vlastenectví shrnuje jeho kolekce věnované jeho osobnímu vztahu ke Skotsku a Anglii, zejména Londýnu, kde byl vychováván. Objevují se zde modely ze sbírek Highland Řepka (na období podzim a zima 1995 až 1996) a Vdovy Culloden (na období podzim a zima 2006 až 2007) odkazující na politickou historii Skotka. Také Tree (na období podzim a zima 2008 až 2009), jež je více narativní a snaží se postihnout vztah k Londýnu. Najdeme zde objekty jako šaty s názvem Dívka, která žila ve stromě a šaty Vdovy Culloden.

Část Romantická Exotika je věnována jeho časovému tak geografickému cítění. McQueen jako milovník historismu i cizích kultur, zahrnul širokou škálu zemí od Indie, Číny, Afriky až po Turecko. Zejména byl uchvácen Japonskem, kde by se mohl do nekonečna věnovat redesignu kimona. Tato část výstavy vyzdvihuje především ty návrhy, kde zkoumá řemesla, vzory a materiály cizích zemí a interpretuje je svým vlastním způsobem. I zde se vyrovnává s protiklady. Kolekce Je to jen hra (na období jaro a léto 2005) inspirovaná scénou šachové hry ve filmu Harry Potter a Kámen mudrců, který hodil na protiklad Východu (Japonsko) proti Západu (Amerika).  McQueen se často nechával inspirovat filmy, stejně jako současným uměním. V kolekce VOSS (na období jaro a léto 2001) uvádí řadu exotických oděvů pošitých kruhy ve tvaru chryzantémy, kde se nechal inspirovat fotografiemi Joela-Petera Witkina s názvem Sanatorium (1983).

Sekce nazvaná Romantická primitivnost rozebírá zejména protiklad dravce a kořisti a snaží se vyjádřit ideál divocha, který umí žít v harmonii s přírodou, proto zde nalezneme kousky z kolekce nihilismus (na období jaro a léto 1994), kde reaguje na romantizující etnické oblékání Masaiůa a při jejíž tvorbě bylo užito občas i dosti fetišizujících materiálů. Dále jsou k vidění oděvy z kolekce Eshu (na období podzim a zima 2000 až 2001), inspirované božstvem Jorubského náboženství, Džungle tam venku (na období podzim a zima 1997 až 1998) a Irere (na období jaro a léto 2003) představující příběh o ztroskotání na moři. Zde také můžeme sledovat McQueenovu morální bilanci mezi přirozeným člověkem a pánem tvorstva.

Romantická přirozenost pomáhá nahlédnout do McQueenových období tvorby, kdy byl nejvíce ovlivněn přírodou, jenž byla jedním z jeho nejsilnějších vlivů během celého jeho působení v oblasti módy. Příroda je tu přestavena také jako ústřední téma romantismu. Čerpal z ní formy i suroviny a byla též místem, kam chodíval pro nápady a koncepty. To se nejvíce odráží v kolekci Atlantis Plata (na období jaro a léto 2010), kde byl inspirován Charlesem Darwinem a jeho dílem O původu druhů. Příběh soustředící se nikoli na evoluci lidského druhu, ale na jeho přerod. Tato sbírka byla také živě sledována na televizní show ve snaze vnést do módy interaktivní dialog mezi tvůrcem a spotřebitelem.

Čtěte všechny články na téma Alexander McQueen

Foto a zdroj: Alexander McQueenThe Metropolitan Museum of Art New York