22.09.2010 –– umění –– Zuzana Rybářová

Populární karikaturista Adrian Tomine je nejvíce známý svými románovými sériemi Optic Nerve a pravidelné ilustrace v New Yorker. Ve svých komiksových vyprávěních řeší multietnické a rasové otázky, jelikož sám je japonsko-amerického původu. Tomina je hvězdou navzdory undergroundovému postavení. I když nedosáhl uznání jako Frank Miller, je jedním ze známějších grafických romanopisců poslední doby.

Jako malé dítě Tomine hltal komiksy jako Spider Mana a Indiana Jonese. V interview prozradil, že ho média uchvátili již v raném věku. Studoval  vysokou školu v Rio Americano v Sacramentu, kde začal s psaním, kreslením a  vlastní publikací Optic Nerve, za kterou získal ocenění Best New Talent na Harvey Award. Později pokračoval ve vydávání Optic Nerve série čtvrtletně, jehož poslední číslo vyšlo v roce 2007. V počátcích vlastního vydávání jeho práce byly zveřejněny i v týdeníku pulse.

Zatímco jeho rané dílo bylo odměněno velkým ohlasem, čelil mnohým kritikám a obvininěním z vytváření trendy nebo emo znaků. Často je přirovnáván ke svému příteli Danu Clowesovi pro jeho styl čisté linky, dokonce je  někdy obviňován i z kopírování. Přiznal, že byl silně ovlivněn Clowesem, ale snad ještě více Jaime Hernandezem. Dodává, že je také fanouškem současného Chrise Ware. Ve většině raných děl Tomine zmiňuje rasové záležitosti a většina jeho postav se zdají být běloši. Tomine, který je asijský Američan, kreslil sám sebe v mnoho z jeho raných pásem, ale nedělal jeho etnický původ jasný (často kreslil své brýle jako neprůhledné, takže jeho oči nejsou vidět). Dalšími rasovými problémy se zabývá ve svém posledním románu Nedostatky, který byl vydán v roce 2007.

V roce 1995 mu vyšla kniha 32 Stories: The Complete Optic Nerve, v niž jsou shromážděné jeho rané minikomiksy, a o dva roky později Sleepwalk and Other Stories skládající se z prvních čtyř příběhů Optic Nerve. Poté Tomine pokračoval v produkci nových dílů, získal titul v oblasti anglické literatury na University of California v Berkeley, a dokonce se pustil i na úspěšnou kariéru v komerční ilustraci. Díky jeho chladnému, čistému a velmi osobitému stylu, se rychle stal vysoce poptávaným a jeho práce zdobí řadu hudebních disků, obalů desek, stejně tak i časopisů.

V roce 2002 Tomine a Drawn & Quarterly uveřejnili druhou kolekci Optic Nerve v knize Letní Blondýnka, jež obsahuje pátý až osmý příběh Optic Nerve. V roce 2004 byly příběhy, původně zveřejněné v Puls Magazínu společně s komiksy z dalších časopisů z posledních deseti let, vydány v Scrapbook. Kniha byla věnována Tominově rozsáhlé ilustraci a projekčním pracím, měla představovat jeho nejlepší materiály a každé větší zveřejnění v Americe, včetně New Yorker, Detail a Esquire. Obsahuje také populární obaly a plakáty pro kapely jako The Eels a Weezer.

Foto a zdroj: Adrian Tomine