03.11.2012 –– umění –– Michaela Šmucrová

Tématem nové výstavy v českobudějovickém Domě umění je psaní. Tento způsob uměleckého projevu totiž používá Ital Maurizio Nannucci už od své první samostatné výstavy v roce 1967 v Terstu. Projekt, který vznikl speciálně pro prostory Domu umění, se skládá z pěti různě barevných nápisů-skulptur, které, ač jsou stejné, mohou být pro každého návštěvníka-čtenáře jinak pochopitelné.

Nanucci se snaží prostřednictvím zářících neonových nápisů transformovat veřejný – zejména anglický – jazyk do různých vrstev osobních obrazů. V minulosti aplikoval své psané sochy, složené z ohnutých neonových trubic, i na některé stavby a instituce. Věta Let’s Talk About Art, kterou v roce 2004 napsal na muzeum moderního umění v Bolzanu, se v rámci výstavy Flirts, Kunst und Werbung dostala i na papírovou nákupní tašku, se kterou návštěvníci odcházeli z giftshopu, a tím vlastně získala i další perspektivu pohledu na stejný text, pouze umístěný v odlišných vizuálních kontextech.

Věty napsané neonem se pohybují na pomezí obrazu a psaní, a divák tak může při příchodu do barevně ozářené místnosti váhat mezi čtením a prohlížením. Forma tak zcela mění význam už tak silných vět, které se úplně zvrátí jen prohozením dvou slov.

Jeden z nejrespektovanějších italských umělců zkoumal obrovské množství technik experimentálního umění a využitím masových prostředků studoval strukturu jazyka, který tak sice mohl ztratit svou jedinečnost, ale zároveň díky tomu získal přítomnost a novou svobodu.

Jako umělec a nakladatel vytvořil celou řadu publikací, časopisů a knih. Nannucci působil jako učitel na mnoha uměleckých školách v Evropě i USA, například na akademii výtvarného umění v Helsinkách. Jeho výstavu v Domě umění v Českých Budějovicích lze zhlédnout do 17. listopadu 2012.

Čtěte všechny články na téma umění, výstavatypografie

Foto: František PavlíčekMaurizio Nannucci