9. července 2025 –– architektura –– Ondřej Krynek
Chátrající Velké kino ve Zlíně by se mělo v brzké době proměnit. Hodnotná stavba, kterou v roce 1932 postavil architekt František Lýdie Gahura, by se mělo vrátit do původní krásy minimálně z exteriéru. Uvnitř se budova promění nejen na kino, ale také kulturní centrum s mnohem širším využitím. Sloužit tomu budou hned dva sály.
„Hlavním cílem projektu je revitalizace vysoce cenné kulturní památky Velké kino. Doplňkovým cílem projektu je vybudování infrastruktury pro kulturu a společenský život umožňující využití zejména pro obyvatele města, ale i návštěvníky a další cílové skupiny. Záměrem projektu je realizovat revitalizaci Velkého kina v krajském městě Zlíně, která zajistí dlouhodobou funkčnost a udržitelnost provozu této kulturní památky. Projektem mají být splněny nároky na kvalitní užitné prostředí a poskytované služby vedle hospodárného užití investičních prostředků, minimalizaci provozních nákladů na energie, údržbu a opravy využitím vhodných materiálů, technologií, řídících, bezpečnostních a informačních systémů,“ uvádí město Zlín s tím, že na projekt je poskytována finanční podpora z Evropské unie.
„Za nejsilnější obraz domu považujeme jeho původní stav roku 1932. Líbí se nám jeho jednoduchost a účelnost. Tyto kvality chceme kinu vrátit. To znamená očistit vnější podobu domu od novodobých nánosů a vrátit se k původní objemové lapidárnosti a odhalit velikost a konstrukční prostotu původní haly. Nové Velké kino stojí provozně na dvou sálech – jeden pro 210 sedících a druhý pro festivalových 900 sedících diváků kina. Oba víceúčelové sály mají rovnou podlahu, jsou dělitelné, mají dobré akustické podmínky, různé způsoby využití a lze je používat paralelně, nezávisle. Do velkého sálu je možné zajet nákladním autem s návěsem. Posuvná okna jsou nesena samostatnou nosnou konstrukcí, aby nezatěžovala konstrukci historickou. S ohledem na rozměry oken jsou okna opatřena systémem protizávaží a elektromotory pro manipulaci. Velké kino má dostatečné kapacity zázemí. Tato konstelace umožňuje nepřetržitý provoz, kdy každodenní malé akce příležitostně střídají akce velké. Život ve Velkém kině zabezpečuje velkorysá kavárna v jeho foyer, která se během letních měsíců otevírá na terasu před kinem. Velké kino poskytuje i několik studií pro nahrávání, animaci, fotografii a kanceláře pro zaměstnance či k pronájmu. Prostor před kinem soustředí pohyb a život na náměstí. Na hraně se sedí, z hrany se vyhlíží na třídu Tomáše Bati, na terase je kavárenské sezení, na terase se dá hrát, z terasy je výhled. Takových míst je ve Zlíně málo,“ uvádí autoři Michal Kuzemenský, David Pavlišta, Ondřej Synek, Jan Vlach, Jiří Žid, Michaela Hudečková, Vojtěch Ružbatský, Dušan Sabol a Alžběta Widholmová.
Biograf, dnes moderně nazývaný kino, má ve Zlíně bohatou historii a to od roku 1921, kdy se začínalo promítat na náměstí v tehdy ještě dřevěném domku. Rychle se rozvíjející město pod rukama průmyslníka nechalo vzniknout monstróznímu kinosálu, který musel však být v roce 2016 z důvodu havarijního stavu uzavřen. Rekonstrukce má stát asi 450 milionů korun. S rekonstrukcí se má nejspíš začít na přelomu roku 2025 a 2026. Potrvá asi dva roky.
Čtěte související článek na DesignMag.cz
Bývalá továrna na telegrafy v Olomouci se proměnila na víceúčelový objekt s kavárnou i kinem
Čtěte další články na téma Zlín a kino
Foto: Re:Architekti
Zdroj: CCEA MOBA
