15. června 2013 –– umění –– Kateřina Kombercová
Současná rakouská umělkyně Elena Steiner, původem ze Sušic na Šumavě, vytváří fascinující trojrozměrné fotorealistické malby v nadživotní velikosti. Zajímá ji jediný fenomén – kult těla. Umělkyně tak ve svých akrylových malbách čerpá z napětí, které existuje mezi bytím a zdáním, skutečností a snem, realitou a iluzí.
„To, co mě na tomto tématu fascinuje je propast mezi iluzí a realitou, mezi světem ideálním a tím skutečným. Na jedné straně máme fiktivní neboli smyšlený obraz člověka, ovlivněný způsobem, jak vnímáme lidské tělo. Tento fiktivní obraz je často zprostředkováván reklamou v médiích. Na straně druhé stojí ale obraz skutečný. A mezi těmito světy stojíme my ‚normální lidé‘, kteří kolikrát vynaloží nesmírně vysoké úsilí a neuvěřitelně riskují, aby se proměnili v někoho jiného, a tak uspokojili povědomou touhu po nové vykonstruované osobě,“ řekla Elena Steiner.
Tvorba Eleny Steiner, která vystudovala Akademii Užitých umění ve Vídni, je charakteristická střetem dvou světů, ideálního a skutečného. Stává se tak konstruktérkou osob, které neexistují a vytváří fikci svého světa, kde figurují skutečné identity, které jsou deformovány 3D efektem tak, že tyto inscenace lze vnímat třetí osobou jako satira na krásu lidského těla.
Když se ocitnete před jedním z jejích obrazů, na první podhled jako by vám připadaly, že je znáte. Za to můžou nám tak notoricky známé pózy, které jsme již mnohokrát viděli u Hollywoodských hvězd. Působí často téměř nacvičeně až vykonstruovaně. „Se svými motivy se chopím podmíněného světa obrazu, používám dostupný obrazový materiál z internetu, ale především vlastní fotografie jako předlohy pro svá díla. Z těchto materiálů skládám nové snímky osob, které vlastně ve skutečnosti neexistují. Vytváření této ‚fake identity‘ je pro mě vlastně hrou s upravenými tvářemi a vzory chování. My lidé si neustále něco namlouváme. Říkáme si, ‚takto se musíš chovat a prezentovat na veřejnosti‘. Pro mě je to také odhalení něčeho libovolného, něčeho zaměnitelného v člověku a to končí v mých pracích často jako pompézní až satiricky přehnaný obraz těla.“
V nově vytvořených lidských obrazech Eleny Steiner nelze přehlédnout menší či větší nedostatky na kráse, které působí jako rušivý element v našem pozorování a vnímání a je tak v rozporu s naším naučeným pohledem na lidské tělo a krásu. Nejsme totiž vůbec zvyklí dívat se na obrazy lidského těla poznamenané třeba jizvami, či s ochlupením a nebo dokonce už vůbec nejsme zvyklí konzumovat obrazy lidského těla s protézou. Elena přitom ukazuje krásu jako křehký konstrukt, ve kterém jsou smyslnost a sebezničení tak blízko. Té předstírané, vykonstruované plastičnosti nakonec přidá Elena tu skutečnou plastičnost neboli trojrozměrnost, a to prostřednictvím přidaných materiálů, které připevní nebo nainstaluje k plátnu. Tento 3D efekt pak bezchybný ideál krásy navždy zpochybní. Můžeme pak vidět například ochlupení těla, prso s obrovskou bradavkou, nebo dokonce protézu končetin v 3D formě.
Elena, která nedávno vystavovala svá díla ve Staatliche Kunsthalle Karlsruhe, se nyní připravuje na další výstavu v Německu s názvem. „Plátno těla. Kult těla jako nová sociální plastika“. Kromě Eleny Steiner vystaví svá díla také známá umělkyně Marina Abramovic, Sandra Ackermann, Julien Opie, Mel Ramos, Deborah Sengl. Výstava se koná od 14. června do 11. srpna 2013 ve Wiesbadenu.
Čtěte všechny články na téma umění a obraz
Foto a zdroj: Elena Steiner
