29.11.2007 –– architektura –– Ondřej Krynek

V rámci výstavby nového Tunelového komplexu Blanka, který bude součástí městského okruhu dle plánů ze 70. let, vznikne propojená síť tunelů, která Vás zavede třeba na Letnou nebo unikátní Trojský most. To vše za 20 miliard korun.

Největší podzemní stavbou budovanou v současné době v České republice je bezpochyby tunelový komplex Blanka v Praze. Tato rozsáhlá stavba je realizována v rámci výstavby severozápadní části Městského okruhu, jejíž celková délka činí 6 382 m a doplní tak již provozovanou část okruhu délky cca 17 km s tunely Zlíchovským, Mrázovkou a Strahovským. Po zprovoznění, které je předpokládáno v roce 2011, tak vznikne nejdelší tunel v České republice a nejdelší městský tunel v Evropě; současně vznikne i nejdelší souvislý ražený tunel na našem území dlouhý až 2,23 km.

Budovaná trasa okruhu prochází urbanizovaným prostředím střední části města na hranicích historického jádra Prahy a prostorem chráněné přírodní památky Královská obora – Stromovka. Již počátkem 90. let minulého století, kdy probíhaly studijní práce na trasování a následně výběr varianty vedení této části okruhu (více zde) bylo jasné, že převážnou část stavby bude třeba vést v tunelech, budovaných jednak z povrchu, ale z velké části i ražených, aby výstavba a především pak provoz na vzniklé kapacitní komunikaci minimálně ovlivňovaly své okolí. Tak vznikl souvislý tunelový komplex Blanka, zahrnující mezi křižovatkou Malovanka u severního portálu Strahovského tunelu a křižovatkou Trója u nového trojského mostu přes Vltavu tři tunelové úseky. Tyto úseky na sebe plynule navazují v mimoúrovňových křižovatkách Prašný most a U Vorlíků.

Rozsah celé stavby je mimořádný a srovnat jej lze pouze s výstavbou prvních provozních úseků pražského metra. Odpovídá tomu i délka přípravy stavby, množství vyvolaných investic, počty přeložek inženýrských sítí, organizace MHD a NAD, koordinace a organizace celé výstavby. V průběhu realizace, ale hlavně ve výsledném efektu dojde k ovlivnění dopravního života převážné části hlavního města, ke značnému zlepšení životního prostředí v oblasti na hranicích historického centra Prahy, zapsaného na seznam kulturního a historického dědictví UNESCO. Dnes je tento prostor naprosto neúnosně zatěžován průjezdnou dopravou se všemi kapacitními, ale i ekologickými důsledky. Navíc dokončení a zprovoznění severozápadní části Městského okruhu umožní po dlouhých desítkách let znovu otevřít problematiku tzv. Severojižní magistrály, tentokrát s cílem adaptovat ji do moderního pojetí historického centra města, z nějž bude vyloučena veškerá tranzitní doprava.

Foto a zdroj: Tunel Blanka