05.07.2017 –– architektura –– Ondřej Krynek

Klasicistní Werichova vila se po 15 letech od posledního využití otevírá pro veřejnost. Po rozsáhlé rekonstrukci od ateliéru TAK jsou nově přístupná všechna čtyři podlaží včetně sklepa a podkroví. Vilu dostala do pronájmu Museum Kampa, které zde bude pořádat doprovodné a vzdělávací programy pro různé cílové skupiny.

Historie objektu Werichovy vily na pražské Kampě má více jak 450letou historii. Nazývána byla Dobrovského domek nebo také Engelova kuželna. První zmínka o této stavbě pochází z roku 1580. Využívána byla různými řemeslníky, kteří ke své činnosti potřebovali vodu, jako mlynáři, koželuhové, zahradníci či hrnčíři. V 17. století zde měl kuželnu Servác Engel. V roce 1797 nechal Bedřich Nostitz objekt přestavět na zahradní domek architektem Ignácem Palliadrim.

Do nové vily v klasicistní podobě se nastěhoval rodinný vychovatel Josef Dobrovský. Ve 20. století byl dům využíván k obecnímu bydlení. V roce 1945 až 1980 ve vile žil herec Jan Werich a začalo se jí proto říkat Werichova vila. K obecnímu bydlení byl objekt využíván až do roku 2002, kdy Kampu zasáhla povodeň. Majitel objektu, kterým je Městská část Praha 1, provedla po povodních základní rekonstrukci a hledala nové využití. Vyhlásila veřejnou otevřenou soutěž. V roce 2015 získalo do pronájmu zrekonstruovanou vilu Museum Kampa a Meda Mládková. Werichova vila se pro veřejnost otevřela 1. července 2017.

„Jestliže je Kampa místem s magickou a výjimečnou atmosférou, pak Werichova vila je zhmotněním kulturní a intelektuální tradice české společnosti. Dům, který nikdo nepřehlédne. My jsme kolem vily chodili od roku 2008, od doby, kdy jsme začali pracovat na rekonstrukci celého parku Kampa. Už tehdy se nám zdálo, že by mělo dojít k jejímu zapojení do dialogu rekonstruovaného parku,“ uvádí architekti z ateliéru TAK, kteří citlivou rekonstrukci vily provedli.

„Trvalo další čtyři roky, než jsme byli Městskou částí osloveni, abychom se začali věnovat obnově a oživení genia loci tohoto domu. Současně jsme byli představeni lidem z organizace Post Bellum. Společně jsme vytvořili projekt obnovy domu pro veřejné aktivity související s prací Paměti národa. Od sklepních vlhkých a temných prostorů po podkroví otevřené k nebi jsme společně nacházeli odrazy české historie, temná i světlá místa naší národní povahy, a cestu domem pojali jako odkaz kultury ducha věnovaný budoucím generacím,“ dodávají.

Čtěte další články na téma rekonstrukce

Foto a zdroj: Werichova vilaTAK