25. února 2019 –– architektura –– Jakub Sochor

Brněnský kostel svatého Jakuba Staršího si připomíná 790 let od první zachovalé zmínky o svém založení. Národní kulturní památka, jež tvoří jednu z dominant centra moravské metropole, představuje pozoruhodné spektrum architektonických vrstev, které pramení již ve třetí čtvrtině patnáctého století.

Stalo se tak konkrétně 7. listopadu roku 1228, kdy byl českým králem Přemyslem Otakarem I. potvrzen patronát nad kostelem sv. Jakuba, přičemž o tři roky později bylo založení kostela stvrzeno olomouckým biskupem Robertem. Avšak současná pozdně gotická podoba kostela vzniká od 70. let 15. století, kdy byl postaven presbytář, na nějž navazuje halové trojlodí, budované od roku 1502 významným kameníkem Antonem Pilgramem. Dodnes zachovalou součástí jeho stavebního počinu je kaple včleněná do levé boční lodě. Ta v současnosti skýtá italský gotický kříž z konce 13. století.

Cenným prvkem, který se v českém prostředí opakuje pouze jednou (v kostele sv. Mořice v Olomouci), je schodiště sestávající ze dvou vřeten, jež bylo postaveno v roce 1581. Je součástí věže, která je přístupovou částí do prohlídkové expozice zahrnující kúr či zachovalé barokní krovy z roku 1724, na nichž pracoval tesař Anton Ebenberger. Současnou tvář získal kostel v roce 1879, kdy byla ukončena jeho devět let trvající regotizace. V jejím rámci byl redukován barokní mobiliář a zbořeny postranní kaple, s ponecháním výše uvedené gotické. Purizace měla charakter gotického revivalu a principiálně odpovídá tendencím doby.

Sledujeme-li architekturu kostela v plné šíři – tedy i se zohledněním drobných architektur, jež doplňují ochoz presbytáře a přilehlá místa –, nutno přiřadit do slohového spektra rovněž vklad Bohuslava Fuchse. Brněnský architekt, jenž svou tvorbou výrazně ovlivnil avantgardní směřování československé architektury, ztvárnil v roce 1964 dva betonové monolity – sloup, jenž kompletuje barokní náhrobek maršála Louise Raduita de Souches a zaslepení dveří z jižní strany kostela, které tvoří pomyslnou niku pro křtitelnici. Monolity jsou pojaty v režném betonu, jehož struktura koresponduje s vápencovými sloupy chrámového trojlodí, čímž dochází k pozoruhodné materiálové komunikaci.

Zrušením hřbitova (1784), zejména však vznikem Rašínovy ulice (na počátku 20. století), která propojila dvě velká brněnská náměstí (Svobody a Moravské), se jakubský chrám ocitl v nové urbanistické situaci. Vznik nové ulice dává vyniknout jeho hranolové věži, nadto vytváří relativně intimní prostor náměstí, které kompletují novogotická budova jakubské fary a nárožní objekt novorenesanční měšťanské školy.

Obě výše uvedené budovy představují dílčí odstíny architektury historismu, kterou doplňuje secesní činžovní zástavba naproti severní straně kostela – tu však, ačkoli skýtá fantaskní motivy uplatňované v rámci secesních tendencí (například maskarony či biomorfní výjevy), korunují gotizující štíty. Tímto prvkem, jímž se vyznačuje rovněž novogotický činžák naproti jižnímu průčelí kostelní věže, dochází k harmonizaci okolí, v jehož středu figuruje právě jakubský chrám.

Posledním stavebním článkem, jenž završuje dostavbu okolí kostela, je palác Kapitol z roku 2000. Vlivem užití pásových oken, kamenného obkladu průčelí a ploché střechy jde o osobitý odkaz na meziválečný funkcionalismus. Objekt je pozoruhodný i kontextuálně, neboť v jeho prosklené chodbě je odráženo celé jižní průčelí jakubské věže, včetně chrličů sousedícího novogotického činžáku, o němž je řeč výše. Samotná věž měří 95,07 metrů (dle trigonometrického měření vrchního geometra Karla Steinera ze srpna roku 1900) a svou výškou představuje čtvrtou nejvyšší kostelní věž v Česku, následující katedrály v Plzni, Olomouci a Praze.

Před třemi lety prošel svatojakubský kostel rekonstrukcí, jež byla financována prostřednictvím grantu z Finančních mechanismů EHP/Norsko. Součástí prací byla oprava elektroinstalace, restaurování mobiliáře či zpřístupnění výše zmíněné expozice ve věži. Rekonstrukci lze rovněž podpořit hlasováním v rámci akce s názvem Má vlast cestami proměn, které potrvá do 30. dubna tohoto roku.

Čtěte další články na téma Brnokostel

Foto: Kostel svatého Jakuba Staršího, Pano3DJakub Sochor