17.05.2014 –– móda –– Kateřina Farná

Tvůrčí filozofie jedné z nejlepších českých módních návrhářek Moniky Drápalové je poměrně přímočará – naplno zachytit charakter zákazníka. Přitom ve svých často multifunkčních modelech neopovrhuje trendy, které považuje za odraz společnosti. Laureátka titulu Grand designér roku 2013 představí nové kolekce na nadcházejícím Prague Vintage Fair i festivalu Křehký Mikulov.

Cenu Czech Grand Design jste získala už dvakrát, poprvé v roce 2008 a podruhé letos, kdy jste k tomu přidala titul Grand designér roku. Co se podle vás za tu dobu v české módě změnilo?
Je více informací, česká módní scéna se rozvrstvila do mnoho různých módních událostí, takže pro člověka, který se v této branži nepohybuje, je těžké se v tom orientovat. Ale zatím se stále vytrácí nějaký smysl. I když se vám podaří u nás vybudovat jméno, neznamená to, že by vaše cesta na český trh byla otevřena. Českým návrhářům stále chybí styk s obchodníky, kteří by jejich zboží objednávali, a tím se mohly návrhářské značky rozvíjet.

Jednou jste řekla, že mnohem důležitější než „šaty dělají člověka“, je „osobní kouzlo a šarm“. Není ovšem celkový dojem vlastně souhra toho všeho?
Důležité je sebevědomí jako vědomí sebe, znát se a umět zdůraznit svoje přednosti. Vyhranit svůj styl, napovědět ostatním kdo jsme. Nekopírovat jen módní trendy, ale zamýšlet se, který je nám opravdu blízký a proč. Není důležité být perfektní a mít vše sladěno, ale dát do toho osobní kouzlo, které má v sobě každá žena a které je individuální a přitažlivé. V oblečení se musíte cítit jako ve své druhé kůži, a když se budete dobře cítit, bude to z vás vyzařovat i navenek.

Podařilo se vám obstát i v silné konkurenci na francouzské módní scéně. Dnes kromě pražského Ateliéru Modrá vlastníte i jeden v Lyonu. Co by se podle vás mohly české ženy od Francouzek učit?
Francouzky vědí, jak s módou pracovat ve svůj prospěch, aby z ní měly radost. Je to i hodně v tom, že u nás ženy častokrát čekají ocenění zvenčí. Neoblékají se pro sebe, ale mají určité představy o tom, jak by měly vypadat. Styl zatím chybí. To však nelze nikomu v národě, kde módní tradice vymizela, vyčítat.

Jaké byly začátky vašeho zahraničního angažmá?
Dobrodružné. Vrhla jsem se do toho po hlavě a bez znalosti jazyka začala podnikat v zemi, o které jsem dřív jen snila. Měla jsem velké štěstí a dostala jsem hned několik příležitostí. Pracovala jsem nejen pod vlastní značkou, ale i pro francouzský módní dům. Naučila jsem se, jak vůbec módní značky fungují, poznala jsem úctu k práci návrháře, ale také jak je móda velký „byznys“ a jak se lehce můžu stát kolečkem v jednom velkém soukolí. Lidsky mě to tedy přivedlo k myšlence, že módu miluji, ale že jí nechci obětovat celý život, a založila jsem rodinu.

Svůj talent ukazujete v jednotlivých kolekcích v nebývalé šíři. Jak byste popsala vlastní rukopis?
Tíhnu k multifunkčním oděvům, ráda nechávám prostor pro individualitu nositele, baví mě zachytit charaktery zákazníků. Nejsem konceptuální typ, který jde za určitým svým stylem, který rozvíjí. Nikdy jsem neměla vytyčené cíle, ale nechávám se vést příležitostmi, a tím si udržuji neustálý náboj a dobrodružství, které pro svůj život a práci potřebuji.

Vnímáte trendy jako příležitost, anebo spíš jako diktát?
Já trendy jako diktát nevnímám. Trendy mě baví a snažím se je vycítit a tvořit. Nevznikají totiž náhodou, ale fungují jako odraz společnosti. V tom je to zajímavé, proto se můžeme podívat do historie a hned poznáme, jak se lidem v té době dařilo, jaké bylo postavení žen, jaký sexsymbol byl uznáván a proč.

Vlastní modely nosíte zřídkakdy. Jakou módu pro sebe preferujete?
Mám ráda mix dámské a pánské módy. Obdivuji pánskou klasiku, takže kombinuji třeba pánskou vestu k výrazně ženskému topu nebo pánské kalhoty a podpatky. Hledám kontrasty, proto taky miluji oblíbenou variaci černé a bílé. Svoje modely občas nosím, a pokud ne, je to jen z důvodu, že si je nestíhám ušít.

Co připravujete pro nadcházející Prague Vintage Fair?
Kolekci inspirovanou krajkami z počátku minulého století. Díky této akci jsem oběhla pražské vintage obchody a starožitnosti a zjistila jsem, že nejvíce mě zajímají tyto skvosty ruční práce. Mám ráda propojení starého a nového. Staré věci prověřené časem teprve ukazují svoji hodnotu. Jsou to látky, které umějí stárnout a ještě získávají na zajímavosti. Pokusím se je ukázat v nových souvislostech.

Čtěte další články na téma Monika Drápalová

Foto a zdroj: Monika Drápalová