08.09.2012 –– umění –– Ondřej Gregor

Letos by se Karel Nepraš dožil osmdesátin. Deset let po jeho smrti připravilo Centrum současného umění DOX retrospektivní výstavu na jeho počest. Mapuje převážně jeho sochařskou tvorbu, ale i kresby. Spoluprací kurátorů DOXu, umělcovy rodiny a přátel vznikla působivá výstava, která i díky obsáhlé dokumentaci Křížovnické školy čistého humoru bez vtipu naplnila veškerá očekávání.

Český sochař a výtvarník Karel Nepraš se narodil v Praze, kde vystudoval Střední průmyslovou školu keramickou, ze které pokračoval na Akademii výtvarných umění do ateliéru J. Laudy. Už během studia na AVU se dostane do širšího povědomí veřejnosti jako kreslíř. Z počátku vznikaly kresby inspirované literaturou (ilustrace ke stěžejním dílům F. Kafky) či hudbou (Šmidrotón, Pohřební písně). Tíživá existencionální atmosféra se z jeho děl postupně vytrácí a více místa zaujímá absurdita, grotesknost a osobitý černý humor.

Koncem šedesátých let 20. století se Nepraš začíná zajímat i o sochařství. Sochy tvoří především z užitkových materiálů a instalatérských dílů. Používá například pisoáry, umyvadla, toalety, trubky, dráty a jinou sanitární techniku (Portrét Řehoře Samsy 1964, varianty Zámku). Významná éra červených figur, kterou započala spolupráce s Koblasou na zamýšleném a nikdy nerealizovaném projektu loutkového filmu, se pro Nepraše stala emblematickou. Vše mu ale přijde moc statické, a tak vymýšlí různá ozubená zařízení a mechanismy. Chtěl také, aby samotný divák mohl sochu rozpohybovat, ale myšlenku zavrhuje, neboť na vystavené sochy se v galerii nesmí sahat.

Výstava suverénně okupuje většinu prostor centra DOX. Bílý beton s železnými nosníky, industriálnost a jednoduchost prostředí dávají prostor pro rozmanitou hru světel a stínů. Je zajímavé pozorovat kontrast mezi surovostí materiálů jednotlivých soch a měkkým světlem, kterým jsou nasvíceny. Jednotlivé okruhy Neprašovy tvorby jsou rozděleny chronologicky (od konce padesátých let až do jeho smrti) odspoda nahoru přes dvoranu, mezonet v prvním patře až do čtvrtého patra ve velké věži.

Vše je doplněno citáty a komentáři vztahujícími se k použitým materiálům a přibližujícími umělcovu osobnost. Výběr kreseb z různých období poukazuje na provázanost jednotlivých technik, neplatí ovšem, že by kresby byly použity jako skici, fungují totiž jako samostatné médium. Díky přispívání do časopisů se seznámil s výtvarníkem Janem Steklíkem, se kterým založil Křížovnickou školu čistého humoru bez vtipu. Ta zde má také zastoupení v podobě několika videí a samostatné výstavy v Archivu výtvarného umění.

Cílem této dosud nejrozsáhlejší souborné výstavy, uskutečněné k desátému výročí umělcova úmrtí, je přispět k docenění Neprašova díla v širším měřítku. Jeho sochy lze nalézt v Národní galerii v Praze, ale například i v Kongresové knihovně ve Washingtonu či v Muzeu moderního umění v Paříži. K výstavě vyšla také obsáhlá monografie s podrobnou dokumentací a texty řady autorů, kteří se umělcovým dílem zabývali. Výstavu je možné vidět až do 1. října 2012.

DesignVid.cz nabízí video Čtyři muži půl hodiny vzpomínají na Karla Nepraše

Čtěte všechny články na téma výstavaDOX

Foto a zdroj: DOX