19.05.2010 –– architektura –– Lucie Schauerová

Přírodou inspirovaná a stoprocentně soběstačná organická vzdušná plavidla, jejichž realizace by mohla být hotova do roku 2030. To je projekt Hydrogenase, nový nápad jak propojit ekologii s architekturou. Jedná se o futuristicky vyhlížející dopravní prostředek budoucnosti, poháněný bio-palivem získaným z mořských řas.

Plovoucí zahrada Physalia čistící vodu, městská farma skrývající se v mrakodrapu nebo budova pohlcující smog a nečistoty, to vše jsou vizionářské vize Vincenta Callebauta. Tento belgický architekt je tvůrcem mnoha projektů pro různé kouty světa. S projektem Red Baobab se zúčastnil veřejné soutěže o budovu Národní knihovny v Praze. Jeho návrhy se vyznačují praktičností, energetickou soběstačností a souzněním s přírodou. Jinak tomu není ani u jeho novinky – obřích vzducholodí.

Celá konstrukce se skládá ze dvou navzájem propojených subjektů. Jeden pluje po vodě a druhý slouží ke vzdušné přepravě. Vzducholodě vysoké 480 metrů pojmou až 200 tun nákladu, dokáží vyvinout rychlost kolem 175 kilometrů za hodinu a vystoupat do výšky dvou kilometrů. Loď ve tvaru šroubovitého květu před rozvinutím bude rozdělena základním křížem na čtyři části, sloužící jako obytné prostory, kanceláře a vědecké laboratoře. Tento komplex 67 obytných pater doplní nákladní prostor, osmi zemědělských polí a 20 větrných elektráren.

Objekt plující na hladině oceánu dělící se opět na čtyři křídla by měl sloužit jako energeticky soběstačná farma. Na povrchu by disponovala solárními panely a díky 32 vodním turbínám by získávala energii z mořských proudů. Zároveň by plnila funkci ochrany ekosystému, mořské fauny a flory, podílela by se na revitalizaci korálových ostrovů a čištění vody od průmyslových odpadů.

V současné době dochází k masivnímu odlesňování kvůli nutnosti rozšiřování dopravní infrastruktury. To však nic nemění na faktu, že na oceánech či pouštích je jejich budování prakticky nemožné. Revoluční generace zelených plavidel však k provozu silnice nepotřebuje. Proto by vzducholodě mohly být využívány při humanitních akcí, přírodních katastrofách či globalizaci třetího světa. Sekundární využití by lodě mohly najít v eko-turistice a přepravě osob a nákladu. Uplatnění by také mohly najít při dohlížení na teritoriální vody.

Díky rozmanitosti využití a šetrnosti k životnímu prostředí můžeme doufat, že nezůstane pouze u sci-fi scénářů a jednou se taková plavidla stanou skutečností.

Foto a zdroj: Vincent Callebaut