02.04.2014 –– architektura –– Pavel Dvořák

Mjölk, neboli mléční a především mladí architekti, kteří se potkali při studiích na Technické univerzitě v Liberci excelují dotaženou konverzí továrníkovy vily z roku 1912 s navazujícími původními výrobními a skladovacími prostory nedaleko centra Jihlavy. Především díky absolutní důvěře a předchozí spolupráci s klientem a za pomoci Evropských fondů tak vznikla v ČR hodnotná proměna.

Autoři měli na kompletní realizaci především díky dodržování nutných termínů pro získání dotace z evropského programu “Nemovitosti / dílna pro opravování, testovaní a upgrade tvarovacích strojů” nebývale málo času. Konečných 24 měsíců od první schůzky až po finální realizaci včetně unikátního nábytku je velmi pozitivní. Zcela v komunistickém duchu zdevastovaný objekt se tak během okamžiku stal kultivovanou chloubou okolí.

Současný supermoderní přesto citlivý přístup však ponechává prostorům původní ráz a identitu a to je dobře. Jak říkají sami autoři: “Na Palmovce jsme dostali volnou ruku dotáhnout celý projekt až do konce. Veškeré projekční a koordinační práce byly na nás, a tak jsme se docela zapotili.” Mladé studio tak dostalo příležitost se ukázat a tu beze zbytku využilo. “Základním principem rekonstrukce bylo nalezení starých skrytých kvalit a jejich doplnění současným designem,” dodávají.

Původní betonové struktury se tak opískovaly a odhalily do interiéru hrubý povrch, stará tovární svítidla se repasovala. Dřevo z původních podlah se využilo na nový nábytek. To vše v kontrastu supermoderních povrchů, materiálů a designových prvků společně prostě fungují výtečně. Studio do interiéru navrhlo přes dvacet autorských designových prvků. Atmosféru vstupního loby doplňuje světelná instalace vzešlá z veřejné soutěže. Autorem vítězného návrhu je aktuální finalista Ceny Jindřicha Chalupeckého Richard Loskot, který pro tyto prostory navrhl instalaci simulující roční období.

Celkově tak tato konverze, především v dnešní době, kdy se běžně investor snaží zbourat co může, působí jako skutečně pozitivní příklad především toho, že není třeba každou historickou industriální stavbu zapsat jako technickou památku ČR aby se zachránila, ale že prosté povědomí našeho unikátního dědictví právě v industriálních stavbách v kontextu s novou funkcí a moudrým a citlivým přístupem investora a tvůrců je prostě správná cesta a vždy bude.

Čtěte další články na téma konverze, rekonstrukceMjölk

Foto: Alexander Dobrovodský
Zdroj: Mjölk