16.04.2018 –– události –– Gabriela Štvrtňová

Osobitý vizuální projev a námět, který může být pro diváka záhadný. Tak se jeví tvorba výrazného českého malíře Jana Merty. Ve svých pracích se navrací ke vzpomínkám a zážitkům – maluje jako by psal deník. Obrazy jsou pro něj myšlenkovým návratem. Výstava brněnské Fait Gallery nesoucí název Návrat nabízí návštěvníkům vedle velkoformátových maleb umělce i jeho kresby.

Jan Merta je jedním z představitelů takzvané nové malby 80. let. Skupina těchto malířů usilovala o svobodu výrazu své tvorby, o malbu bez zábran. Mertu charakterizuje svébytné pojetí námětů, symbolika do nich vkládaná a expresivní forma. Náměty malíř hledá v předmětech zdánlivě všedních, pro něj však podstatných. Spojuje je s konkrétním příběhem a osobními prožitky. Díla tak lze vnímat jako vizuální deník, pro diváky ne vždy jednoduchý ke čtení.

Desítky maleb a kreseb malíře jsou v Brně k vidění až do 5. května. Jan Merta nevystavuje ve Fait Gallery poprvé, název Návrat lze tudíž chápat v několika rovinách. Významnou částí výstavy jsou celky, v níž vzdává poctu starým mistrům a jejich uměleckým dílům, nebo Liberec, v němž se vrací do místa svého dětství a na kterém umělec pracuje roky.

Malby se vyjímají prací se světlem a prostorem. Figury a předměty jsou stylizované, plošně zjednodušené, nikoliv však na úkor kompoziční přesnosti. Umělec pomocí zmíněných nástrojů vytváří v obrazech napětí a mystiku.

Výstavou se prolíná také umělcům zájem o východní filozofii. V jedné z částí galerie je instalace zvukové nahrávky knihy staročínské filozofie Laozi, kterou přeložil a pro výstavu namluvil sinolog Oldřich Nový. Jan Merta ji v roce 2010 a 2013 výtvarně ilustroval fragmenty šálků a podšálků. Jak vysvětluje Fait Gallery ve svých materiálech: „Symbolizují hliněné nádoby, jejichž smysl a užitečnost dle učení dao (tao) dává jejich vnitřku teprve prázdnota.“

Čtěte další články na téma výstavaumění

Foto a zdroj: Fait Gallery