12.07.2013 –– události –– Marek Prokůpek

V Nizozemském ABC Architectuurcentrum v Haarlemu se návštěvníci mohou do 15. září seznámit se stavbami pražského funkcionalismu. Jedinečná výstava Pražský funkcionalismus se koná ve spolupráci Českého centra v Nizozemsku, Galerie Jaroslava Fragnera, Magistrátem hlavního města Praha, Ministerstvem kultury ČR, Národním technickým muzeem a Historickým ústavem Akademie věd ČR.

Funkcionalismus jako architektonický směr se začal prosazovat ve 20. letech 20. století. V období před 2. světovou válkou byla města Praha, Brno a Zlín považována za centra české a evropské funkcionalistické architektury.

„Československo bylo v meziválečné éře liberální demokratickou zemí, navíc velmi tolerantní vůči různým architektonickým stylům – od neoklasicismu až po avantgardní funkcionalismus – tím se podobalo Holandsku a mezi oběma zeměmi byly také čilé kontakty. Praha pak patřila k předním centrům evropské architektonické avantgardy, což se snaží dokázat i naše výstava,“ uvedl Zdeněk Lukeš, jeden z autorů výstavy.

Výstava obsahuje 38 výstavních panelů, které se věnují tématům jako bydlení, církevní stavby, školy apod., a podává tak ucelený obraz o funkcionalistických projektech v Praze. Nebudou zde chybět archivní snímky architektonických skvostů modernity českých architektů, například Müllerova vila architekta Adolfa Loose, výstavní síň Mánes od Otakara Novotného nebo katolický kostel sv. Václava, jehož autorem je Josef Gočár. Nabídku však rozšíří také velkoformátová fotografie a model pozoruhodné stavby vila Palička, kterou navrhl nizozemský architekt Mart Stam. Jedná se o jedinou stavbu v pražské výstavní kolonii rodinných domů Baba, na jejímž projektu se podílel architekt ze zahraničí.

Kategorii současné architektury bude na této přehlídce prezentovat Palác Euro od DaM, zrekonstruovaný Veslařský klub Slavia od ADR a rodinný dům Libuš od OK Plan Architects, navazující na nejlepší a tradiční díla českého funkcionalismu.

Funkcionalismus má dlouhou tradici taktéž v Nizozemsku, kde je spíše znám pod pojmem Het Nieuwe Bouwen. Byli to pak právě Nizozemci, kteří se díky svému předchozímu bohatému modernistickému vývoji a zároveň čilým zahraničním kontaktům významně podíleli na rozšíření a rozvoji tohoto stylu ve světě. Realizace vlastních staveb jako je například vila Sonneveld v Rotterdamu z roku 1933 respektující pravidlo světlo-vzduch-prostor či Všeobecný plán rozšíření Amsterodamu z roku 1934 dodržující principy funkčních městských zón dávají tušit, že zásady funkcionalismu padly v Nizozemsku na více než úrodnou půdu.

„Funkcionalismus v Nizozemsku je podobně jako v české architektuře zastoupen v soukromé, průmyslové i občanské výstavbě. Jeho další vývoj ovšem nebyl ideově přerušen a po 2. světové válce tak mohl nadále volně pokračovat. Navíc přirozeně navazuje na tradiční nizozemské hodnoty, charakter a ideje, jež se odráží ve strohosti, jednoduchosti a střídmosti“, uvedl Miroslav Pavel, historik architektury, který absolvoval studijní stáž na Univerzitě v Groningenu a touto problematikou se zabývá.

Čtěte všechny články na téma architekturaNizozemsko

Foto: GJF, AVČR, Národní technické muzeum, Filip Šlapal a DaM
Zdroj: Česká centra