9. dubna 2026 –– architektura –– Ondřej Krynek
Na japonském ostrově Sagi postavil dánský architektonický ateliér BIG trojici vil v rámci projektu Not a Hotel. Dostal název Setouchi a najdete jej na skalnatém návrší přímo nad mořem na pozemku o velikosti 30 000 metrů čtverečních. Organicky tvarované vily nabízí panoramatické výhledy do okolí a přesto velkou dávku soukromí. Zajímavé je použití materiálů, integrace bazénů i různá zákoutí včetně ohniště.
„Vztah mezi skandinávským a japonským designem začal v 19. století, kdy Japonsko otevřelo své hranice mezinárodním cestovatelům. Brzy poté začali skandinávští designéři zemi navštěvovat a rychle se stali fascinováni japonským stylem pro jeho jednoduchost, použití přírodních materiálů a spojení s přírodou – stejnými principy, které vedly designový étos pro Not a Hotel Setouchi. Hlavní plán pro Not a Hotel Setouchi upřednostňuje obnovu zvlněného terénu, kde bude před zahájením výstavby sklizena tráva, zatímco olivovníky, citronovníky a další původní vegetace budou znovu vysazeny, aby dále zdůraznily přírodní krásu místa. Tři vily – pojmenované 360, 270 a 180 v závislosti na umístění a odpovídajících výhledech – záměrně splývají s přírodními obrysy krajiny a přizpůsobují se stávajícím cestám a infrastruktuře. Resort, rozprostřený v různých nadmořských výškách, působí jako stuha vinoucí se areálem,“ uvádí ateliér BIG.
„Not a Hotel Setouchi jsou naše první dokončené budovy v Japonsku, kultuře, která měla hluboký dopad na mě samotného a na mé chápání architektury; místo, kde neohrožený futurismus a hluboké tradiční kořeny koexistují v kontrastní harmonii. Bylo to naprosté architektonické dobrodružství pracovat s Not a Hotel na oživení této vize. Souostroví kolem Sagišimy je jako japonská krajinomalba. Strmé vlnící se kopce pokryté bujnou zelenou vegetací vyrůstají z klidu Vnitřního moře Seto. Čtyři pavilony jsou koncipovány jako rozšíření dramatické topografie. Vrcholky kopců a poloostrovy, výchozy a kaňony jsou ohraničeny stěnami z dusané hlíny a solárními střechami, aby pavilonům poskytly 360, 270, 180 a 90stupňové výhledy na okolní scenérii. Na jedné straně je každý domov jako obydlený výhled, otevřený a extrovertní. Na straně druhé jejich páteřní stěny vytyčují soukromý a chráněný prostor – otevřený pouze nebi. Makrokosmos se setkává s mikrokosmem, tradiční se potkává s moderním; skandinávské a japonské, vily jsou architektonickými oxymórony ztělesňujícími zdánlivě protichůdné prvky do holistického pohostinného celku,“ dodává hlavní architekt Bjarke Ingels.
V případě vil je možná mnohem zajímavější než jejich design kombinace materiálů. Na zemi je použit kámen jako podlahová krytina procházející až na terasy, stropy jsou obloženy dřevem, na stěnách je často přiznán beton a jako chodníčky je použit kus kamene. Výsledný dojem je zemitý, lehce luxusní, stále útulný, vzdušný a díky svému usazení v krajině neopakovatelný. Projekt pak nefunguje jako hotel ale majitelé si kupují podíl na jednotlivých projektech, kde mohou část roku bydlet.
Čtěte související článek na DesignMag.cz
V gruzínských horách by mohly vyrůst moderní chaty Altihut se skořepinovou konstrukcí z betonu
Čtěte další články na téma bydlení a BIG
Foto a zdroj: BIG
