17.08.2010 –– architektura –– Zuzana Rybářová

Lavička The Longest Bench v podobě stuhy lemující pobřeží v Littlehamptonu s počtem 300 míst k sezení kandiduje nejen na nejdelší lavičku Britského království ale i světa. Uchvacuje jak pro svoji originální podobu, tak netradičním propojení pláže a trávníku. Projekt není jen dílem designérů ze Studio Weave, ale vznikl za přispění dětí a mnoha dalších.

Příběh lavičky je zasazen do podoby náramku s přívěsky. Tento šperk darovaný městu má funkci pestrého a příjemného doplňku. Přívěšky, odpočívadla, chodníčky i skrýše v nás vzbuzují vzpomínky na určité události, místa, rodinu či přátele, s časem se mění a přibývají. Každý má svůj vlastní příběh. Jako každý návštěvník této pláže. Proto lavička The Longest Bench představuje kolekci příběhů a každý se může podílet na jejím prodloužení a budovat jí připsáním vlastního vzkazu.

Lavička v podobě stuhy vlnící se po pobřeží, obtáčející se kolem lamp a vyhýbající se odpadkovým košům skloubila mnoho aspektů, jež jsou nezvyklé pro pobřežní odpočívadla. Klid nenarušený městskou zástavbou a hlukem z ulic, velký počet míst k sezení, dva úchvatné přístřešky, jenž vás ochrání před silnějším větrem či deštěm a které jsou skvělým útočištěm, jak pro dětské hrátky, tak odpočinek. Sezení je kompletně vyrobeno z tisíců prkének tvrdého dřeva poskládaných za sebou, některé jsou v místě ohybu a kroucení pro větší efekt zvýrazněna barvami.

Celý komplex se rozprostírá se od přístavu až k Worthing a navazuje na nově postavenou zeď vedoucí podél promenády a končící u East Beach Cafe. Pro přístup na citlivější místa pobřeží, jakými jsou mokřady a písčité pláže, tu je položena cesta složená z lehce svázaných prkének. Všechen materiál použité na stavbu pochází z místních zdrojů a z veřejné skládky. Projekt mohl být uskutečněn díky financování Cabe Sea Change hlavní dotace programu pro kulturní a tvůrčí obnovu v pobřežních oblastech.

Studio Weave vzniklo v létě 2006 po vytvoření 14 boomerangů pro Architektonické bienále v Londýně. Od té doby pracuje na počtu uměleckých a architektonických projektů. Snaží se o realizaci prostorů pro hraní a berou na vědomí jak fyzické tak i zeměpisné aspekty místa. Nechávají se inspirovat mýty a legendami. Snaží se vždy vytvořit příběh a vyprávění vztahující se k projektu, aby vzbudili v člověku více citů k danému prostoru. Píší pohádky za pomocí spisovatelů, ale i fantazie dětí.  Pomocí příběhů již vytvořili například návrhy Blackburn, Moor House a Fleeting Bench for Cass.

Foto a zdroj: Studio Weave