14.10.2020 –– události –– Jakub Sochor

Před deseti lety, přesně 18. září 2010, byl veřejnosti představen brněnský hodinový stroj, šestimetrový obelisk, který spíše než jako ukazatel času upoutal pozornost svým hladkým organickým tvaroslovím a symbolikou termínu odhalení. Onoho zářijového dne totiž uplynulo 365 let od vítězného ukončení obléhání Brna švédskými vojsky, k čemuž měla napomoci rituálně odlitá dělová koule, na níž hodinový stroj odkazuje.

Brněnské náměstí Svobody, jehož trojúhelníkový půdorys formovaly ve 13. století sbíhající se obchodní cesty, podstoupilo roku 2006 zásadní rekonstrukci. Provedené změny zahrnuly především úpravu povrchu – někdejší dopravní komunikace byly nahrazeny monolitní žulovou dlažbou, jejíž unifikační charakter oživila instalace bronzové kašny od architektů Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře. Přesto se však nejeden pozorovatel neubránil dojmu přílišné jednotvárnosti, bez výraznějšího funkčního a výtvarného rozvrstvení. Nápravě měl přispět nový hodinový stroj, pod jehož návrhem jsou podepsáni sochaři Oldřich Rujbr a Petr Kameník. Výsledné dílo náměstí nejen oživilo, ale též přispělo k jeho medializaci a diskusi o směřování sochařských výtvorů v brněnském veřejném prostoru.

Stroj sestává ze sedmi bloků jihoafrické černé žuly o celkové výšce 6 metrů. Ve své hmotě ukrývá hodinový mechanismus, jenž je opatřen zvonkohrou. Výsledný tvar je dokonale minimalistický, uzavřený a kompaktní, přičemž díky biomorfním konotacím, jimiž je mnohdy častován, se stal jednou z nejikoničtějších skulptur v brněnském městském interiéru. Spolu s palácem Omega, před něhož byl situován, utváří osobité spektrum geometrických tvarů, neboť svým organickým tvaroslovím zjemňuje ostroúhlý rastr fasády zmíněného objektu, který je formován mřížkovým schématem čtverců a obdélníků.

Design skulptury by měl odkazovat na nábojnici, jež byla rituálně vyhotovena pro obranu Brna před Švédy, kteří město obléhali od května do srpna roku 1645. Odkaz není zcela přesný – vynález nábojnice, jak jej známe dnes, je datován do pozdější doby (počátek 19. století). Jde tedy o dělovou kouli, která je připomínána nikoli modelací tvaru, nýbrž sytě černou barvou. Návrh je však pro Brno důležitý i z jiného hlediska – stal se jakýmsi katalyzátorem povědomí o plastice ve veřejném prostoru. V prvním desetiletí třetího tisíciletí byly totiž v Brně odhaleny pouze dvě velké práce, a sice památník 1., 2. a 3. odboje (2006) Michala Gabriela a Pocta T. A. Edisonovi (2010) Tomáše Medka. Druhý uvedený počin je zároveň druhou realizací dlouhodobé akce s názvem Sochy pro Brno, která od roku 2008, kdy byla uvedena první skulptura (socha věnovaná W. A. Mozartovi), čítá funerální plastiku na Ústředním hřbitově města Brna (2011), jezdecké sousoší na počest Jošta Moravského (2015) či památník básníka Jana Skácela (2016).

Čtěte další články na téma Brno

Foto: Viola Hertelová a Čas pro Brno