28. února 2015 –– umění –– Ondřej Krynek

Dům fotografie v Praze otevřel výstavu s názvem Retrospektiva, na které fotograf a výtvarník Vladimír Židlický představuje to nejlepší ze své tvorby. Výstava silně emotivních, melancholických, apokalyptických, aviatických i částečně eroticky podkreslených snímků navazuje na jeho letošní monografii vydanou k jeho sedmdesátým narozeninám. Přístupná je do 26. dubna 2015.

„Vladimír Židlický experimentuje s dědictvím klasických uměleckých disciplín. Neobyčejná pozornost vypracování pozitivů, ať už formátů komorních anebo monumentálních, je zúročením dědictví piktoriální tradice fotografie. Autor vychází z historicky ověřeného zušlechťování tonality, aby zároveň využíval nátisků a prosvítání rozličných struktur a sahal k završování artefaktů dílčí destrukcí obrazové formy. To je protimluv pouze zdánlivý. Vždyť figurální kompozice s motivy obnažení umocňuje nevypočitatelnými efekty zásahů do matric, zvláště rytím do emulze negativů či přímo odstraňováním jejich částí. V kreativní komunikaci s náměty pokračuje malířskými vstupy do silového pole pozitivu,“ uvádí kurátor Josef Moucha.

Světově uznávaný fotograf, výtvarník a pedagog je absolventem pražské FAMU. Svému osobitému stylu umění se věnuje od 60. let a se svými díly úspěšně vystavoval nejen u nás, ale i v USA, Rusku, Nizozemsku, Francii, Švýcarsku, Číně  a Rakousku. Třináct let také vyučoval na Střední uměleckoprůmyslové škole v Brně. Jeho díla mají podobný rukopis, přesto jsou rozmanitá, působivá a výrazově pestrá. Vedle až hororových motivů můžeme spatřit díla silně poetická i s mírně erotickým nádechem.

Výstava je rozdělena stejně jako publikace monitorující dílo mezi roky 1970 až 2015 do pěti oddílů s názvy Bromostříbrné zvětšeniny, Barevné pozitivy, Ferrotypie, ambrotypie, Reinterpretace leteckých fotografií z I. světové války a Kombinované techniky. Stejně jako v knize i jednotlivé bloky expozice sám autor popisuje svými vzpomínkami a přístupem k jednotlivým technikám a návštěvníkovi tak dává možnost nahlédnout pod ruce tvůrce.

„Když mi někdy ke konci šedesátých let minulého století tehdejší profesor pražské FAMU Jaroslav Bouček ukázal několik ambrotypií a  ferrotypií ze své sbírky, utkvěla mi v paměti mystická krása této techniky, která se poprvé objevila někdy v polovině 19. století. Tyto výjimečné vjemy jsem si na dlouhou dobu uchoval v paměti a teprve před několika lety jsem se pokusil tuto techniku ovládnout. Od té doby vznikla celá řada mých ferrotypií a tato technika se ukázala, i přes mnohé limity, jako téměř ideální pro některé mé práce. Zdá se, že se tu naplňuje moje touha vytvářet věci sice současné, ale již jakoby předem pokryté nelimitovaným nánosem času,“ popisuje techniky ferrotypie a  ambrotypie sám Vladimír Židlický.

Čtěte další články na téma výstavafotografie

Foto a zdroj: GHMP